Sousedkou roku je paní Jarmila z Prostřední Suché!

Vítězkou soutěže Soused roku 2022 se stala paní Jarmila! Hlasování bylo napínavé a vyrovnané do poslední minuty, kdy o vítězce nakonec rozhodlo pouhých 13 lajků. Celkově jich paní Jarmila získala 1 115. Nejvyšší příčku si zasloužila především tím, jak pečuje o zahradu v okolí bytového domu.

„Lidé, kteří k nám přijdou nebo jen procházejí kolem, říkají, že to tady máme moc pěkné, což mě vždy velmi potěší,“ říká paní Jarmila.

„Podporujeme sousedské komunity dlouhodobě například prostřednictvím Klientských grantů. Pro seniory jsme v minulosti vybudovali tři komunitní centra. I z řady průzkumů mezi našimi klienty je znát, že dobré vztahy jsou rozhodující faktor pro spokojený život v lokalitě,“ dodává generální ředitel Heimstaden Jan Rafaj.

Výherkyni srdečně gratulujeme a brzy jí předáme dárkový certifikát na nákup elektroniky v Planeo Elektro v hodnotě 20 000 Kč!

Pro prvních deset finalistů s nejvyšším počtem hlasů v červnu uspořádáme sousedskou party Heimstaden! Kdo se na ni kromě vítězky může také těšit? Marcela z Karviné, Jiří z Orlové-Lutyně, Markéta z Ostravy, Jan z Rychvaldu, František z Ostravy-Hrabůvky, Šárka z Ostravy-Radvanic, Božena z Frenštátu pod Radhoštěm, Eva z Havířova a Jaroslav z Ostravy.

Děkujeme vám za to, co děláte a že jdete svému okolí příkladem. Všem hlasujícím, kteří dohromady zmáčkli 3 751 lajků, děkujeme za zapojení do soutěže.

Soutěžící

Veronika, Havířov, 74 let

Více než 30 let pracovala jako operátorka vysokozdvižného vozíku a již v důchodu jste ji mohli vidět v roli uvaděčky v havířovském kině. Sedět doma se založenýma rukama ji nebaví a není jí jedno, jak vypadá okolí domu. Ze své zahrady přinesla sazenice, před oběma vchody vyrostly záhonky, na lavičkách se scházejí sousedé. Není divu, paní Veronika kolem sebe šíří jenom pohodu. K její vitalitě, optimismu a obětavosti ji nabudí i cvičení jógy, dokázala tak nezištně pomoci ukrajinské mamince s dítětem, starším sousedkám a vlastně všem, kteří to potřebují. „Jsme s manželem důchodci, snažíme se užívat si zbytek života, na nic si nestěžujeme a jsme rádi za každý den. Když mohu, pomůžu ráda a největší odměnou je, když se zastaví někdo neznámý a řekne: Máte to tady moc hezké.“

Líbí se vám Veroničin příběh? Hlasujte pro ni a dejte jí „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Antonín, Havířov, 78 let

Zažil těžkou práci v hornictví, celý život byl aktivní horolezec a do třiasedmdesáti provozoval výškové práce s lanem. Navštívil Himálaj, Jižní Ameriku, dostal se na Huascarán, i když ne až na samotný vrchol. „Moje plíce už by to neudýchaly. Po roce 1989 jsem se snažil podívat se trochu více do světa, předtím jsme mohli jako horolezci tak na ruský Elbrus,“ říká s úsměvem rodák z jihomoravských Boskovic. Velký byt před lety vyměnili za menší, a když ho manželka požádala, jestli by jí před domem neudělal záhonek, nemohl odmítnout. Na borovici před domem pak přibyla krmítka pro ptáky, samozřejmostí se stala péče o chodník v zimním období nebo úklid sklepních prostor, drobné opravy či úpravy. Navíc se pan Antonín řídí rčením, že s dobrou náladou a úsměvem jde všechno lépe.

Líbí se vám Antonínův příběh? Hlasujte pro něj a dejte mu „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Jarmila, Prostřední Suchá, 70 let

Paní Jarmila v bytovém domě v Prostřední Suché žije již 50 let. Kdysi pracovala v Životických sadech a nyní je v zaslouženém důchodu. Volný čas nejraději tráví venku, kde spolu se svým sousedem Tomášem zvelebují okolí domu. Nejen pomocí kytiček, ale například i živého plotu, který sem přesadili od nedalekých garáží, kde už neplnil svůj účel. Starají se také o vnitřní společné prostory, které vloni vymalovali. Práce je opravdu baví, což je patrné z výsledků jejich snažení. Za pěkného počasí můžete paní Jarmilu potkat i na přilehlé zahrádce, o níž ráda pečuje. „Lidé, kteří k nám přijdou nebo jen procházejí kolem, říkají, že to tady máme moc pěkné, což mě vždy velmi potěší,“ dodává skromně paní Jarmila.

Líbí se vám Jarmilin příběh? Hlasujte pro ni a dejte jí „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Eva, Havířov, 83 let

Velmi milá a obětavá žena. Tak svou sousedku, paní Evu, popisují obyvatelé bytového domu v Havířově. Bydlí zde již úctyhodných 55 let, nejdříve pracovala na dráze a pak v místním obuvnickém závodě. Paní Eva ráda a nezištně pomáhá lidem ve svém okolí, nosí jim ovoce ze své zahrádky nebo oblečení, ze kterého její vnučka už vyrostla. Nečeká za to nic na oplátku. „Pomáhat druhým má dle mého názoru stále velký smysl. Přála bych si, aby lidé k sobě byli milejší a ohleduplnější a aby na mě ostatní vzpomínali v dobrém,“ vysvětluje Eva svou motivaci. Kromě pomoci druhým jí dělá radost také Yorkšírský teriér a pobyt na zahrádce, kde je práce pořád víc než dost.

Líbí se vám Evin příběh? Hlasujte pro ni a dejte jí „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Irena, Prostřední Suchá, 80 let

Energická paní Irena je bez nadsázky dobrou duší domu v Prostřední Suché. Láskyplně se tu stará o předzahrádku, uklízí přilehlé okolí. Obětavě pomáhá svým sousedům v nelehké životní situaci, například s nákupy, vařením, ale i s péčí o domácí mazlíčky. „Zastávám názor, že lidé by měli pomáhat ostatním a také pečovat o okolí domu, v němž bydlí. Žiji zde už přes 30 let a záleží mi na tom, abychom to tady měli hezké,“ říká původním povoláním ekonomka, která působila jako vedoucí cukrářské výroby. Paní Irena se svými blízkými ráda komunikuje prostřednictvím tabletu, o jejím aktivním přístupu k životu svědčí mj. i fakt, že navštěvovala univerzitu třetího věku.

Líbí se vám Irenin příběh? Hlasujte pro ni a dejte jí „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Božena, Frenštát pod Radhoštěm, 72 let

Většinu svého života strávila v Chomutově, nyní je čtyři roky jejím domovem Frenštát pod Radhoštěm. Řeč je o paní Boženě, která se sama stará o svého náctiletého vnuka a při tom stíhá spoustu dalších aktivit. V sezóně vyráží na farmu pro zeleninu, kterou zásobuje i sousedy, pomáhá jim s venčením psů a nákupy, pečuje také o květiny v domě. Nechybí na žádné akci, kterou ve společných prostorách se sousedy pořádají, ráda donese nějaké občerstvení a dokáže ostatní pobavit. „Jsou tu příjemní lidé, tvoříme dobrou partu, co drží pohromadě. Pomoc druhým je pro mě naprostá samozřejmost,“ tvrdí. Obyvatelé domu na oplátku dodávají, že mít v dnešní době tak skvělého souseda, jako je paní Boženka, je opravdové štěstí.

Líbí se vám Boženin příběh? Hlasujte pro ni a dejte jí „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Jan, Rychvald, 61 let

Strojvedoucí pan Jan se do bytového domu v Rychvaldu přestěhoval před šesti lety z rodinného domku. Vzal si s sebou různé nářadí, které nechtěl nechat nevyužité. Opravil přilehlé kůlny, osvětlení, vyrobil lavičku, pravidelně také odhrnuje sníh, seká trávu, sází tulipány a pěstuje rajčata. „Náš dvorek vidím ze svého okna. Mám kolem sebe rád čistotu a pořádek, proto se starám o okolí domu. Nominace na Souseda roku mě docela potěšila,“ přiznává Jan. Ve zbývajícím volném čase se věnuje sportu, hraje tenis a badminton, baví ho modelářství. Na současném bydlišti nejvíce oceňuje, že je tu klid a může jít kdykoliv ven, kde si vždy najde něco, co by rád upravil nebo vylepšil.

Líbí se vám Janův příběh? Hlasujte pro něj a dejte mu „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Markéta, Moravská Ostrava a Přívoz, 73 let

Pečovat o své okolí je pro paní Markétu radost. Nejčastěji jde o květiny, stromky, údržbu laviček, ale i o samotný dům. Ačkoliv si jeho zvelebování sousedi všímají a podporují ho, ona sama byla nominací velmi překvapena. „Přijde mi, že to, co dělám, by mělo být pokládáno za samozřejmost. Ráda se koukám, jak máme okolo domu plno květin, a myslím, že to potěší oko nejednoho kolemjdoucího“ dodává paní Markéta, která se sama považuje za aktivního člověka. Dříve pracovala jako kontrolorka ve Vítkovicích, nyní je v důchodu. V bytě bydlí už devět let, a kromě moře a sluníčka má moc ráda zvířata. Sama zachránila několik pouličních koček, o které se vždy postará a pak jim poskytne láskyplný domov.

Líbí se vám Markétin příběh? Hlasujte pro ni a dejte jí „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

František, Moravská Ostrava a Přívoz, 56 let

Panu Františkovi není lhostejné, jak vypadá okolí domu. Proto ho rád zvelebuje. Osazuje záhonky, zasadil před domem keře rybízu a angreštu, nezapomněl ani na bylinky. V rámci akce Svépomoc, která byla zaměřena na zútulnění domovů zevnitř i zvenku, patřil dle svých sousedů mezi nejaktivnější účastníky. „Nejvíce mne motivuje pěkné prostředí kolem domu a spokojení sousedé. Mám radost z hotové práce, která je na první pohled vidět,“ tvrdí František. Nejčastěji řeší drobné opravy, údržbu kolem domu nebo sekání trávy. V bytě bydlí již 17 let a jeho velkým přáním je vyhrát ve Sportce.

Líbí se vám Františkův příběh? Hlasujte pro něj a dejte mu „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

František, Ostrava-Hrabůvka, 63 let

Poctivý kutil, který vždy se vším pomůže. Tak vidí pana Františka sousedé, kteří ho nominovali. Nejčastěji pomáhá ostatním s drobnými opravami, nezalekne se ale ani tvorby nábytku pro ostatní. Sousedé si nemohou vynachválit krásné židličky na míru, vdechl život také starému zrcadlu. „Rád dělám radost lidem. Manuální práce mě baví a chci být prospěšný,“ říká František, který byl kdysi i domovníkem. V bytě bydlí přes 40 let a v minulosti pracoval jako horník a také záchranář, který jezdil s rychlou záchrannou službou.

Líbí se vám Františkův příběh? Hlasujte pro něj a dejte mu „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

 

 

Anežka, Ostrava-Výškovice, 75 let

Obyvatelé bytového domu paní Anežku popisují jako velmi obětavou, zodpovědnou a ochotnou sousedku. Cit pro pospolitost celého vchodu prokázala mezi jinými při vyklízení sklepů, kdy celou akci svépomocí zorganizovala. Pečovala také o svou nemocnou sousedku a pomohla jí zařídit elektrický sporák namísto plynového. „Přála bych si, aby se tu všem dobře žilo, a aby tady bylo hezky čisto a bezpečno,“ dodává paní Anežka, která pochází z Jihlavy. V současném bytě bydlí 19 let a po celou dobu vykonává funkci domovnice.

Líbí se vám Anežčin příběh? Hlasujte pro ni a dejte jí „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

 

Jindřich, Ostrava-Poruba, 72 let

Všestranný soused, který je manuálně zručný, ale nezalekne se ani komunikace s úřady. Tak popisují pana Jindřicha sousedi, kteří ho do soutěže nominovali. Svému okolí totiž pomáhá s drobnými opravami, rozdává také rady ohledně vyřizování na úřadech. Pro své sousedy tam získal třeba povolení pro zařízení venkovního posezení. „Největší mojí motivací je, aby se nám všem dobře žilo. Také bych chtěl, aby tu byl pořádek a dobré vztahy,“ říká Jindřich. Bydlí zde již 15 let, protože se ze zdravotních důvodů musel přestěhovat z rodinného domu do bytu. I přes své zdravotní komplikace ale nezahálí a je pravou rukou domovníka.

Líbí se vám Jindřichův příběh? Hlasujte pro něj a dejte mu „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Jiří, Orlová-Lutyně, 67 let

Vitální senior se stále dobrou náladou, kterou mu nezkazí ani zdravotní problémy, které ho postupně potkaly. „Když máte odpracováno více než tři desítky let na šachtě, jste zvyklý pomoci tam, kde je třeba, a jen tak něco vás nezaskočí,“ říká pan Jiří. Starost o pořádek v domě s 24 byty si vzal za svou, stejně jako odklízení sněhu nebo sečení trávníku kolem domu. Když sousedé něco potřebují, jdou za ním a vědí, že pokud to jde, rád pomůže. S mnohými nájemníky se znají z bývalé práce, není proto divu, že se scházejí v útulné sklepní „klubovně“ nebo u venkovního posezení. Udržuje partu, fotky na nástěnce pak připomínají ty, na které už sousedé jen vzpomínají. Jak jinak než havířským přípitkem.

Líbí se vám Jiřího příběh? Hlasujte pro něj a dejte mu „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Marcela, Karviná, 42 let

Před vchodem domu to vypadá téměř jako v zahradnictví. Hlavně na jaře a v létě, kdy záhonky rozkvetou kytkami, vynikne skalka, barvami hrají vysazené keříky. „O vše se nestarám jen já, i sousedé přiloží rádi ruku k dílu a sáhnou do peněženky, když je třeba něco na zahrádku dokoupit, obstarat,“ vysvětluje paní Marcela. V tomto domě žije od dětství a zasloužila se o to, že z nájemníků se stala jedna velká rodina. Takže nechybí ani víkendové pikniky, přátelská posezení. Macík, jak jí všichni říkají, je nejen dobrá sousedka, ale i výborná kamarádka, která neodmítne pohlídat domácího mazlíčka, zalít kytky v bytě. Vše řeší s úsměvem a je na ni ve všem spolehnutí.

Líbí se vám Marcelin příběh? Hlasujte pro ni a dejte jí „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Jaroslav, Ostrava-Výškovice, 69 let

Domovník srdcem i duší, který všem rád vyjde vstříc a baví ho, co dělá. I tak se dá představit pan Jaroslav. V ostravském bytě žije už 40 let, nominace do soutěže Soused roku ho velmi potěšila. „Nerad sedím na místě. Chci být prospěšný a něco dělat, aby vše fungovalo, jak má. I malé opravy mohou přispět k pocitu bezpečí a jistoty,“ dodává. Domovníka dělá pan Jaroslav v několika vchodech včetně toho svého. Kromě této náplně práce zajišťuje také kontroly požární bezpečnosti v domech. Ve volných chvílích s manželkou rádi hlídají čtyři malé vnuky, se kterými je vždy veselo. Pořídili si také chaloupku, kterou postupně rekonstruují.

Líbí se vám Jaroslavův příběh? Hlasujte pro něj a dejte mu „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!

 

Šárka, Ostrava-Radvanice, 60 let

Do okrajové části Radvanic se přistěhovala před dvěma roky a desítka sousedů se nestačila divit, jak se začalo okolí jejich domu měnit k lepšímu. Skalka, záhonky s kytičkami i bylinkami, dokonce i pár trsů borůvek, jahod a také mladá jabloň. „Během dvou let toho mnoho nevytvoříte, takže ještě pár nápadů mám,“ říká paní Šárka, která už se nemůže dočkat toho, až se zase všechno zazelená a rozkvete a kterou si sousedé oblíbili i díky její laskavosti, vstřícnosti a nápadům. Například polička na podestě chodby slouží jako malá knihovnička. „V Radvanicích mi nic nechybí, jsem zde moc spokojena. A že dělám něco navíc? Na to vůbec nemyslím.“

Líbí se vám Šárčin příběh? Hlasujte pro ni a dejte jí „lajk“ pod příspěvkem na našem Facebooku!